Ne bezchybně, ale i tak velice dobře pokračuje postupné rozkládání Webbova teleskopu, který aktuálně míří k pryč od Země a už je více než dvakrát dál než Měsíc. Nyní už se přitom teploty na stinné straně dostávají blízko k -200 °C.
Diskuze k článku: Webb odpočívá před vypnutím svého slunečního štítu, měl vadný senzor
3.1.2022, Jan Vítek, aktualita
Pěkná hračka za 200 miliard se životností 5 let. :D
Už se těším na fotky. :)
Už se těším na fotky. :)
Odpovědět0 4
Až na to, že min. životnost mají projektovanou na 10 let (kvůli palivu pro trysky) a nedávno tu byl článek, že to vypadá, že palivo bude stačit na delší dobu, ale to se ještě uvidí...
Odpovědět3 0
Oficialne se pocita s 5 roky. Potom dojde chladici kapalina a potom se asi zmeni objekty vyzkumu a zacne pozorovat i v oblasti viditelneho spektra, protoze pro infra pozorovani bez chlazeni bude rusivy signal prilis silny.
To ze obvykle tyto projekty presahnou dobu svoji planovane zivotnosti neni garance toho, ze to bude i u Webba.
Muzeme doufat, ze taky bude slouzit dele, ale jiste to neni. Bude se nachazet v pasmu, kde je spousta drobnych objektu a kazda srazka muze byt fatalni. Nema ochranu jako napr. Hubble.
To ze obvykle tyto projekty presahnou dobu svoji planovane zivotnosti neni garance toho, ze to bude i u Webba.
Muzeme doufat, ze taky bude slouzit dele, ale jiste to neni. Bude se nachazet v pasmu, kde je spousta drobnych objektu a kazda srazka muze byt fatalni. Nema ochranu jako napr. Hubble.
Odpovědět0 0
Máte pravdu s 5 roky. Píšou 5,5 s tím, že by to mohlo být i víc jak 10 let viz FAQ https://webb.nasa.gov/content/about/faqs/faqLite.html
ale jak jsem psal, životnost je limitována množstvím paliva a opotřebením součástek, ne množstvím chladící kapaliny.
"The lifetime is limited by the amount of fuel used for maintaining the orbit, and by the possibility that Webb's components will degrade over time in the harsh environment of space."
A jak už jsem psal, vypadá to, že palivo vydrží na více jak 10 let, viz předchozí článek tady na webu.
Chladící kapalina tomu nedojde, protože používají uzavřený okruh a systém toho chlazení je nově vyvinutý viz
https://webb.nasa.gov/content/about/innovations/cryocooler.html
"Being a refrigerator and a "closed" system, the cryocooler does not consume coolant like an ice chest full of ice or a big container (a.k.a. dewar) of liquid helium does, and so its life is limited only by wear in its moving parts"
Tady je video s "jednodušším" vysvětlením z kanálu Real Engineering https://youtu.be/aICaAEXDJQQ?t=878
ale jak jsem psal, životnost je limitována množstvím paliva a opotřebením součástek, ne množstvím chladící kapaliny.
"The lifetime is limited by the amount of fuel used for maintaining the orbit, and by the possibility that Webb's components will degrade over time in the harsh environment of space."
A jak už jsem psal, vypadá to, že palivo vydrží na více jak 10 let, viz předchozí článek tady na webu.
Chladící kapalina tomu nedojde, protože používají uzavřený okruh a systém toho chlazení je nově vyvinutý viz
https://webb.nasa.gov/content/about/innovations/cryocooler.html
"Being a refrigerator and a "closed" system, the cryocooler does not consume coolant like an ice chest full of ice or a big container (a.k.a. dewar) of liquid helium does, and so its life is limited only by wear in its moving parts"
Tady je video s "jednodušším" vysvětlením z kanálu Real Engineering https://youtu.be/aICaAEXDJQQ?t=878
Odpovědět1 0
a fotky a poznatky majú akú životnosť?
Odpovědět0 0
Len aby mu baterky vydržali, lebo tento teleskop slnko nikdy neuvidi. Zaujímalo by ma aku a kolko ta atomova baterka vydrži tomu teleskopu :)
Odpovědět0 6
Baterky má, ale relativně klasické, které mu vydrží asi na hodinu. Pokud se nepletu, tak je napájen solárními panely o výkonu ~2kW s tím, že JWST potřebuje asi 1kW k tomu aby fungoval, takže tam mají rezervu, jak se budou panely opotřebovávat.
JWST nebude umístěn přesně v bodě L2, kde by na něj moc nesvítilo, ale L2 bude obíhat po eliptické dráze, takže na něj bude svítit asi prakticky pořád.
JWST nebude umístěn přesně v bodě L2, kde by na něj moc nesvítilo, ale L2 bude obíhat po eliptické dráze, takže na něj bude svítit asi prakticky pořád.
Odpovědět3 0
Přesně tak, proto taky má ten tepelný štít, protože bude neustále vystaven Slunci,
A i kdyby byl přesně v L2, tak si myslím že na tu vzdálenost Země nedokáže zastínit celé Slunce, na slunečním kotouči by Země byla jen jako černý puntík, a při kapacitě solárního panelu by to i tak stačilo
...Hmm zajímavá teorie, až odpoledne přijdu domů, hodím si to do Universe sandboxu, jak by vypadalo takové zatmění Slunce pokud by ho zastínila naše planeta z pohledu v L2
A i kdyby byl přesně v L2, tak si myslím že na tu vzdálenost Země nedokáže zastínit celé Slunce, na slunečním kotouči by Země byla jen jako černý puntík, a při kapacitě solárního panelu by to i tak stačilo
...Hmm zajímavá teorie, až odpoledne přijdu domů, hodím si to do Universe sandboxu, jak by vypadalo takové zatmění Slunce pokud by ho zastínila naše planeta z pohledu v L2
Odpovědět5 0
Dobrý nápad s tou simuláciou.
Odpovědět0 0
Universe Sandbox je jen program pro laiky, určitě bych na tom nesimuloval jestli se planeta dokáže vyhnout srážce s asteroidem například za 500 let a zakládal na tom přežití lidstva,
ale jinak funguje perfektně, bere v úvahu všechny možné fyzikální zákony, takže třeba u velkých objektu se dá celkem přesně nasimulovat kde se budou planety nacházet třeba za 5000 let
Například jsem takto zkoušel jestli by byla hypoteticky možná existence planety Nibiru která by vstupovala až k dráze Marsu... nebo chování objektů sluneční soustavy vlivem 9.planety daleko za Plutem, nebo průlet cizí hvězdy i černé díry přes Oortův oblak
....je to zajímavý program
a takto by vypadalo Slunce a Země z pohledu v L2 (družice je umístěna kousek nad L2), přesně dle očekávání, Slunce není zcela zakryté zemským stínem, Slunce je zakryto asi z 5%, takže i kdyby Webb byl přesně v L2 tak rozhodně nepřijde o nijak zvlášť moc slunečního svitu a energie
https://youtu.be/bfkNQDHzfI4
ale jinak funguje perfektně, bere v úvahu všechny možné fyzikální zákony, takže třeba u velkých objektu se dá celkem přesně nasimulovat kde se budou planety nacházet třeba za 5000 let
Například jsem takto zkoušel jestli by byla hypoteticky možná existence planety Nibiru která by vstupovala až k dráze Marsu... nebo chování objektů sluneční soustavy vlivem 9.planety daleko za Plutem, nebo průlet cizí hvězdy i černé díry přes Oortův oblak
....je to zajímavý program
a takto by vypadalo Slunce a Země z pohledu v L2 (družice je umístěna kousek nad L2), přesně dle očekávání, Slunce není zcela zakryté zemským stínem, Slunce je zakryto asi z 5%, takže i kdyby Webb byl přesně v L2 tak rozhodně nepřijde o nijak zvlášť moc slunečního svitu a energie
https://youtu.be/bfkNQDHzfI4
Odpovědět1 0
Napnúť plachty ! Kormidlo mierne na ľavobok , posádke pintu rumu ......
Odpovědět3 0
Ale podle mého bude nejhorší zkouška rozložení zrcadla a celkově optiky. Cokoliv půjde o milimetr šejdrem a vyhodí se teleskop za 10 (myslím) miliard USD.
Odpovědět1 6
Toho bych se zase tolik nebál, optika, zrcadla atd. jsou na pevné konstrukci a rozložení by neměl být takový problém jako s plachtou, která se může při rozkládání chovat pokaždé jinak.
Každé zrcadlo se pak bude seřizovat zvlášť, takže i kdyby nějaké vypadlo, tak to snad nebude znamenat katastrofický scénář. Jinak seřízeno by to mělo být údajně na nanometrovou přesnost (0.000001 mm) a zrcadla se prý pohybují rychlostí "růstu trávy" :)
Každé zrcadlo se pak bude seřizovat zvlášť, takže i kdyby nějaké vypadlo, tak to snad nebude znamenat katastrofický scénář. Jinak seřízeno by to mělo být údajně na nanometrovou přesnost (0.000001 mm) a zrcadla se prý pohybují rychlostí "růstu trávy" :)
Odpovědět6 0
vypnout, zapnout, napnout a teď, babo raď!
Odpovědět0 1
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
reklama
reklama
Z dalších serverů
